Kdo v Česku používá internet? ČSÚ ukazuje výrazný rozdíl mezi věkovými skupinami

Internet používá téměř celá mladší dospělá populace, mezi lidmi od 65 let je obraz jiný. Data ČSÚ za rok 2025 ukazují, proč nelze z jednoho celostátního podílu vyvozovat, že se všichni obyvatelé dostanou k digitálním službám stejně snadno.

Série: Jak žijeme v číslech (díl 19)

Předchozí díl: Za co Češi utrácejí nejvíc? Bydlení bere čtvrtinu výdajů, zdraví výrazně přidalo

Co přesně znamená používat internet

Zvolený ukazatel sleduje, zda člověk použil internet alespoň jednou během posledních tří měsíců před šetřením. Neznamená každodenní připojení ani zvládnutí všech digitálních služeb. Podíl se vztahuje vždy k celé uvedené věkové skupině, nikoli pouze k lidem, kteří již mají připojení.

Výběrové šetření ČSÚ proběhlo ve druhém čtvrtletí roku 2025 a zahrnuje osoby od 16 let žijící v soukromých domácnostech. Jde tedy o jiný typ informace než počet internetových přípojek nebo vybavenost domácností. Jeden přístroj se může používat různými lidmi, ale tuto souvislost zde statistika sama nevyčísluje.

Věkové skupiny se liší

U lidí ve věku 16–24 let uvádí tabulka 99,6 %, u skupiny 55–64 let 94,5 %. Mezi osobami od 65 let podíl dosahuje 59,8 %. Poslední skupina je přitom široká a nesmí se zaměnit za samotné starobní důchodce: věkové a ekonomické členění nejsou totožné.

Rozdíl neříká všechno o konkrétním člověku

Graf popisuje skupiny obyvatel. Z věku jednotlivce nelze automaticky určit, zda internet používá nebo jakou pomoc potřebuje. Stejně tak samotné použití internetu neříká, jestli si člověk poradí s konkrétním formulářem, nastavením zařízení nebo bezpečnostním ověřením.

Při čtení podobných přehledů proto pomáhá oddělit tři otázky: dostupnost připojení, skutečné použití a dovednost provést určitý úkon. Tento graf odpovídá pouze na druhou z nich. Neslouží jako měření kvality připojení ani spokojenosti s veřejnými službami.

Jak čísla číst v běžném životě

Když v rodině domlouváte společný nákup nebo vyřizování přes internet, je užitečnější zeptat se na konkrétní potřebu než vycházet z průměru. Statistický rozdíl může být podnětem k rozhovoru, nemá však nahrazovat vlastní odpověď člověka, jehož se věc týká.

Podobně v rodinném životě nebo při výběru domácí techniky záleží na tom, kdo a k čemu ji bude používat. Další náměty pro praktickou domácnost je proto dobré číst s ohledem na skutečné uživatele, ne jen podle toho, co je běžné v jejich věkové skupině.

Zdroj informací a dat: ČSÚ, Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami – 2025, tabulka 2.3; metodologický úvod publikace. Graf: redakční zpracování. Ilustrační fotografie: Centre for Ageing Better, Daria Glakteeva, Vardan Papikyan / Unsplash (Unsplash License).