Kolik Češi utratí za restaurace, kavárny a hotely? Přes 1 300 Kč měsíčně, ale průměr má háček

Oběd ve městě, káva s přáteli, víkend v hotelu nebo slavnostní večeře. Jednotlivě jsou to příjemné drobnosti a zážitky, dohromady ale představují významnou část rodinného rozpočtu. Kolik za ně skutečně vydávají české domácnosti? Nejnovější roční statistika ČSÚ ukazuje na první pohled překvapivou věc: zatímco některé životní náklady rostly výrazně, výdaje za stravovací a ubytovací služby v celkovém průměru téměř stagnovaly.

V předchozím, 18. dílu seriálu Jak žijeme v číslech jsme rozebrali, za co Češi utrácejí nejvíce. Největší položkou je bydlení, následované potravinami. Tentokrát se zastavíme u jiné části každodenního života: u času stráveného mimo vlastní kuchyň a u nocí, které trávíme na cestách.

Přes 1 300 korun měsíčně na osobu. Co všechno se v částce skrývá?

Podle Statistiky rodinných účtů Českého statistického úřadu připadalo v roce 2025 na stravovací a ubytovací služby průměrně 15 662 Kč na osobu ročně. V přepočtu na dvanáct měsíců jde asi o 1 305 Kč měsíčně. Z celkových spotřebních výdajů, které dosáhly 216 214 Kč na osobu, představovala tato kategorie přibližně 7,2 %.

Jde o statistický průměr, nikoliv doporučenou útratu ani o částku, kterou každý člověk v restauracích pravidelně nechává. Výdaje jsou vykazovány za domácnosti a přepočítány na jednu osobu. Rozpočet rodiny, která si často vaří doma, bude vypadat jinak než rozpočet někoho, kdo denně obědvá v restauraci a pravidelně cestuje.

Účty rostly, ale tempo téměř zmizelo. Co se změnilo od roku 2023?

V roce 2023 připadalo na jednu osobu 14 996 Kč ročně, o rok později 15 574 Kč a v roce 2025 již zmíněných 15 662 Kč. Poslední meziroční rozdíl tedy činil pouhých 88 Kč na osobu, přibližně 0,6 %. Za dva roky přitom nominální útrata vzrostla o 666 Kč, tedy o 4,4 %.

To je výrazně mírnější pohyb než u některých dalších výdajových skupin. Například výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje se v roce 2025 zvýšily meziročně asi o 5,8 %. Z těchto čísel ale ještě nemůžeme vyvozovat, že restaurace přestaly zdražovat. Výše útraty je výsledkem jak cen, tak četnosti návštěv, skladby objednávek a využití ubytování.

Přehledná tabulka: stravování a ubytování v číslech ČSÚ

Průměr za celé Česko sám o sobě neříká všechno. Podstatně více prozradí rozdělení podle typu domácnosti. A právě tady se otevírá jeden z nejzajímavějších pohledů na životní styl a spotřební možnosti.

Dvě domácnosti, dva různé světy. Rozdíl přes devět tisíc korun ročně

U domácností zaměstnanců činily v roce 2025 roční výdaje na stravovací a ubytovací služby 18 119 Kč na osobu, přibližně 1 510 Kč měsíčně. U domácností důchodců šlo o 8 713 Kč ročně, tedy zhruba 726 Kč měsíčně. Rozdíl je 9 406 Kč za rok na osobu; první skupina vykazuje zhruba dvojnásobnou útratu.

Ani zde by nebylo správné přisuzovat všem důchodcům stejné zvyky nebo tvrdit, že zaměstnanci chodí dvakrát častěji do restaurací. Data zachycují peněžní výdaje domácností podle ekonomické aktivity osoby v jejich čele. Promítá se do nich také rozdílné složení domácností, způsob života i možnosti trávení volného času. Četnost návštěv restaurací samotná tabulka neukazuje.

Nejde jen o obědy a kávu. V číslech jsou i hotely a další ubytování

Když se řekne útrata za gastronomii, mnozí si vybaví polední menu, večeři s přáteli nebo ranní espresso. Kategorie ČSÚ má však širší záběr: spojuje stravovací a ubytovací služby. Proto částku 1 305 Kč měsíčně nelze vydávat za průměrnou útratu výhradně v restauracích a kavárnách.

Právě spojení obou služeb ukazuje zajímavou stránku současného životního stylu. Někdo dává přednost gastronomii v každodenním rytmu velkoměsta, jiný investuje především do víkendových pobytů nebo dovolené. Pro někoho je oběd mimo domov praktickou nutností pracovního dne; pro jiného je návštěva restaurace vybranou příležitostí. V celkovém součtu přitom tyto různé příběhy splývají do jedné statistické řádky.

Sedm procent rozpočtu. Jak důležité místo mají zážitky mimo domov?

Za stravovací a ubytovací služby domácnosti vydaly v roce 2025 přibližně 7,2 % všech spotřebních výdajů. Pro srovnání: za potraviny a nealkoholické nápoje činil roční průměr 40 071 Kč na osobu, což odpovídá asi 18,5 % celkové spotřeby. Jde však o dvě rozdílné statistické skupiny, které není vhodné zaměňovat.

Zajímavé je také srovnání s předchozím rokem. V roce 2024 představovala skupina stravování a ubytování přibližně 7,3 % celkových výdajů. Ačkoliv lidé v korunách utratili o něco více, její váha v celkovém rozpočtu tak nepatrně klesla. Neznamená to odklon od kaváren nebo cestování, pouze to, že peněžní výdaje v jiných kategoriích se v souhrnu vyvíjely odlišně.

Co statistika prozradí – a co je potřeba číst mezi řádky

ČSÚ sleduje skutečně vykazované výdaje v běžných cenách. Meziroční nárůst o 0,6 % proto není totéž co růst cen v restauracích či hotelech a nelze jej automaticky interpretovat jako vyšší počet návštěv. Data rovněž neříkají, kolik stojí „průměrný oběd“, kolikrát Češi za rok přespí v hotelu ani kolik utratí typická domácnost ve středu Prahy.

Jasně ale ukazují, že zážitky mimo domov mají v rozpočtech své stabilní místo a že pod celostátním průměrem se skrývají velmi odlišné zkušenosti domácností. Právě tato schopnost rozkrývat rozdíly je na statistice nejzajímavější: za jedním číslem se totiž vždy odehrává mnoho skutečných životů.

Série: Jak žijeme v číslech (díl 19). Předchozí díl: Za co Češi utrácejí nejvíc? Bydlení bere čtvrtinu výdajů, zdraví výrazně přidalo. V příštím pokračování se podíváme na rozdíly mezi životem ve městě a na venkově.

Fotogalerie: Když si dopřejeme jídlo a cestování mimo domov

Zdroj fotografií: Galih Jelih, Anna Rosar a Fenghua / Unsplash. Titulní foto: Louis Hansel / Unsplash.

Zdroj dat: Český statistický úřad, Spotřební výdaje domácností – data za rok 2025 (vydáno 31. 7. 2026) a Statistika rodinných účtů, časové řady 2023–2025. Procentní změny, měsíční přepočty a grafy: vlastní výpočty redakce VCENTRU.cz.

Redakční poznámka: Výsledky jsou průměry ze statistického šetření domácností. Všechny uváděné výdaje jsou v běžných cenách a po přepočtu na osobu; nevyjadřují samostatnou inflaci ani individuální spotřebu konkrétního člověka.