
Ve velkých městech Češi utratí v průměru o 56 378 Kč na osobu ročně více než v obcích do 2 000 obyvatel. Nová statistika ČSÚ odhaluje rozdíly v bydlení, energiích, restauracích a dopravě.
Žít v metropoli, nebo si vybrat klid menší obce? Takové rozhodnutí se nepromítá jen do adresy, dojíždění a životního stylu, ale také do každodenních výdajů. Nejnovější čísla Českého statistického úřadu ukazují rozdíl, který stojí za pozornost: domácnosti ve městech s více než 50 tisíci obyvateli utrácejí v průměru o více než 56 tisíc korun na osobu ročně více než domácnosti v obcích s méně než dvěma tisíci obyvateli. Za tímto výsledkem se ale skrývají překvapivé protiklady – například energie nebo návštěvy restaurací.
V předchozím, 19. dílu seriálu Jak žijeme v číslech jsme zkoumali výdaje za restaurace, kavárny a hotely. Dnes na tuto otázku navazujeme: do jaké míry se výdaje za jídlo mimo domov, bydlení a dopravu liší podle velikosti obce?
Podle publikace Spotřební výdaje domácností za rok 2025 činily celostátní průměrné spotřební výdaje 216 214 Kč na osobu ročně. V nejmenších obcích do 2 000 obyvatel šlo o 193 132 Kč, ve městech s 50 000 a více obyvateli o 249 510 Kč. Rozdíl dosáhl přesně 56 378 Kč za rok, v měsíčním přepočtu přibližně 4 698 Kč. To je zhruba o 29 % více oproti výdajům v nejmenších obcích.
Mezi oběma krajními skupinami existují ještě dvě další: obce od 2 000 do 9 999 obyvatel vykázaly 198 358 Kč na osobu ročně a města od 10 000 do 49 999 obyvatel 213 859 Kč. S rostoucí velikostí sídla tedy v tomto průřezu roste i celková průměrná útrata. Z této řady však nelze jednoduše vyvodit, že život ve velkém městě je pro každého o stejnou částku dražší.

Na první pohled jsou patrné rozdíly v bydlení, dopravě i životě mimo domov. Výdaje na potraviny se naproti tomu mezi krajními skupinami liší relativně málo. Následující tabulka uvádí vybrané položky podle stejné metodiky, vždy v korunách na jednu osobu za rok.
| Velikost obce | Všechny výdaje | Bydlení | Potraviny | Doprava | Gastro a ubytování |
|---|---|---|---|---|---|
| Obec do 2 000 obyvatel | 193 132 Kč | 43 866 Kč | 38 184 Kč | 22 905 Kč | 11 469 Kč |
| 2 000–9 999 obyvatel | 198 358 Kč | 49 588 Kč | 40 310 Kč | 15 309 Kč | 12 905 Kč |
| 10 000–49 999 obyvatel | 213 859 Kč | 57 495 Kč | 40 450 Kč | 17 429 Kč | 14 535 Kč |
| 50 000 obyvatel a více | 249 510 Kč | 63 496 Kč | 41 255 Kč | 26 291 Kč | 21 822 Kč |
Na bydlení, vodu, energie a paliva připadalo v nejmenších obcích 43 866 Kč ročně na osobu, v největších městech 63 496 Kč. Rozdíl činí 19 630 Kč. Zde už je patrný vliv odlišné skladby bytového fondu i různých forem vlastnictví a nájmu. Ve velkých městech se mnohem častěji bydlí v bytových domech a nájemních bytech, zatímco menší sídla mají silnější zastoupení rodinných domů.
Zajímavý obrat ale přichází u samostatné položky elektřina, plyn a ostatní paliva. V obcích do dvou tisíc obyvatel dosáhla 29 869 Kč na osobu za rok, ve městech nad 50 tisíc obyvatel pouze 16 208 Kč. V menších obcích tedy vychází téměř dvojnásobná. Roli může hrát velikost domů, způsob vytápění i rozdílná spotřeba paliv; statistika ale sama o sobě neurčuje jedinou příčinu.

Pro přesné čtení čísel je důležité ještě jedno upozornění. Výdaje za nájemné činily v nejmenších obcích průměrně 5 039 Kč na osobu za rok, ve velkých městech 38 469 Kč. To není srovnání cen pronájmu podobných bytů. Jde o průměr přes všechny sledované domácnosti, včetně vlastníků, kteří nájem neplatí. Rozdíl proto výrazně ovlivňuje podíl nájemního bydlení v jednotlivých skupinách.
Návaznost na minulý díl je možná nejvýmluvnější u stravovacích a ubytovacích služeb. Zatímco v obcích do 2 000 obyvatel dosahují výdaje 11 469 Kč na osobu ročně, v městech s více než 50 tisíci obyvateli jsou 21 822 Kč. Rozdíl je 10 353 Kč ročně. Ve velkých městech tak lidé v průměru vydávají téměř dvojnásobek.
Samotné restaurace, kavárny a podobná zařízení představují v nejmenších obcích 6 773 Kč na osobu ročně, ve velkých městech 15 299 Kč. Neříká to, že by si lidé na venkově méně vážili dobrého jídla; větší dostupnost restaurací, každodenní pracovní rytmus nebo jiné cestovatelské návyky mohou ovlivňovat, kde a kolik peněz domácnosti utrácejí. Přímou četnost návštěv však tato tabulka neměří.
■ Energie a paliva ■ Stravovací a ubytovací služby
29 869 Kč
11 469 Kč
27 735 Kč
12 905 Kč
21 953 Kč
14 535 Kč
16 208 Kč
21 822 Kč
Mohlo by se zdát, že doprava musí být dražší v menších obcích, kde je pro každodenní dojíždění často nezbytné auto. Data však ukazují složitější obraz. V obcích do 2 000 obyvatel vydaly domácnosti na dopravu 22 905 Kč na osobu ročně, v obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel jen 15 309 Kč, ve městech od 10 000 do 49 999 obyvatel 17 429 Kč a ve velkých městech 26 291 Kč.
Skupina dopravy zahrnuje nákupy vozidel, jejich provoz a údržbu i přepravní služby. Právě jednorázové nákupy mohou výsledky v daném roce výrazně ovlivnit. Z tohoto přehledu proto nelze usoudit, že městská hromadná doprava stojí více než dojíždění autem z vesnice – takové tvrzení by vyžadovalo podrobnější a jinak vymezená data.

ČSÚ ve Statistice rodinných účtů sleduje výdaje domácností a přepočítává je na jednu osobu. Nejde o průměrné ceny zboží ani o minimální náklady na stejnou životní úroveň. Údaje jsou uvedeny v běžných cenách roku 2025 a zachycují rozdíly ve spotřebním chování, skladbě domácností, příjmech i podobě bydlení.
Rozdělení obcí je navíc čtyřstupňové: do 2 000 obyvatel, 2 000–9 999, 10 000–49 999 a 50 000 a více. Velká města zahrnují i Prahu, ale uvedená tabulka neposkytuje samostatný údaj jen pro hlavní město. Označení „venkov“ v titulku proto používáme pro přehlednost; statistickou kategorií je přesně vymezená velikost obce.
Publikace ČSÚ vychází ze zjišťování v domácnostech a upozorňuje také na metodické limity výběrového šetření. Jednotlivé hodnoty je nejvhodnější chápat jako obraz průměrných výdajů skupin domácností, nikoliv jako návod, kolik má stát život konkrétní rodiny. Zajímavé zjištění však zůstává: velká města mají vyšší celkové výdaje, zatímco u energií se poměr výrazně obrací.
Série: Jak žijeme v číslech (díl 20). Předchozí díl: Kolik Češi utratí za restaurace, kavárny a hotely? Příští díl: Jak se liší výdaje domácností s nejnižšími a nejvyššími příjmy?



Zdroj fotografií: Stephan Widua, Marie Bellando Mitjans a Aaron Lefler / Unsplash. Titulní fotografie: kai muro / Unsplash.
Redakční poznámka: Všechny uvedené částky vycházejí z publikace ČSÚ Spotřební výdaje domácností – data za rok 2025, tabulka 2b, zveřejněné 31. července 2026. Roční hodnoty jsou průměry na osobu v běžných cenách; měsíční rozdíl je redakční přepočet. Grafy a tabulku zpracovala redakce VCENTRU.cz.